Každý rok se při práci zraní desítky tisíc lidí. Jen za rok 2025 bylo v Česku nahlášeno 42 541 pracovních úrazů, které si vyžádaly pracovní neschopnost delší než tři dny. Dobrou zprávou je, že jejich počet dlouhodobě klesá. Pokud se ale úraz stane, zaměstnanec má nárok na odškodnění. Přesto o něj řada lidí vůbec nepožádá.
Ve Vindicia se totiž často setkáváme s tím, že lidé věří různým mýtům. Nejčastěji mají strach, že by odškodnění musel zaplatit zaměstnavatel ze svého a oni by kvůli tomu přišli o práci. Ve skutečnosti ale odškodnění hradí pojišťovna, u které musí být každý zaměstnavatel ze zákona pojištěný.
Průměrné odškodnění dosahuje stovek tisíc korun
Většina pracovních úrazů vzniká obyčejnou lidskou chybou, například nepozorností nebo pomalejší reakcí. To ale automaticky neznamená, že člověk o odškodnění přijde.
„Ke krácení odškodnění dochází hlavně tehdy, když zaměstnanec úmyslně poruší bezpečnostní pravidla, pracuje načerno nebo se dopustí opravdu závažné neopatrnosti. Ve většině ostatních případů má nárok na plnou kompenzaci. Ta může zahrnovat bolestné, ošetřovné, dorovnání mzdy, různé renty i odškodnění za ztížení společenského uplatnění,“ říká Tomáš Beck náš expert na odškodnění.
Ve Vindicia jsme loni řešili méně závažné úrazy než předloni, průměrné odškodnění tak dosáhlo asi 900 tisíc korun.
Odškodnění neplatí zaměstnavatel
Každý zaměstnavatel musí být ze zákona pojištěný pro případ pracovních úrazů. Platí to pro malé firmy, živnostníky i velké podniky. Přesto mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů stále věří, že odškodnění jde přímo z firemních peněz. Právě kvůli tomu se někteří lidé bojí své nároky uplatnit.
Dalším častým omylem je představa, že pracovní úraz může vzniknout jen přímo při výkonu práce.
Příkladem je případ z menší výrobní firmy na Ostravsku. Mladý dělník uklouzl na mokré podlaze při cestě ze šaten a utrpěl vážné zranění. Přesto nejprve nechtěl nic řešit, protože se bál, že zaměstnavateli způsobí finanční problémy. Stejný názor měl i zaměstnavatel.
„Oběma stranám jsme vysvětlili, že odškodnění hradí pojišťovna, nikoliv firma. Zaměstnavatel pak začal na řešení případu ochotně spolupracovat a zraněný muž nakonec získal více než 700 tisíc korun,“ popisuje Tomáš Beck.
Práce načerno znamená velký problém
Aby měl člověk na odškodnění nárok, musí mezi ním a zaměstnavatelem existovat pracovní vztah. Nemusí jít jen o klasický pracovní poměr, ale například také o zaměstnání přes pracovní agenturu. Důležité ale je, aby byl vztah oficiální.
Pokud někdo pracuje načerno, může být získání odškodnění prakticky nemožné. Bez smlouvy totiž jen těžko prokáže, že pro zaměstnavatele skutečně pracoval.
O odškodnění mohou přijít nebo dostat výrazně nižší částku také lidé, kteří při práci hrubě porušili bezpečnostní pravidla. Typicky jde o situace, kdy vstoupí do zakázaného prostoru, nepoužijí předepsané ochranné pomůcky, úmyslně poruší pracovní postup nebo pracují pod vlivem alkoholu či drog.
Pozor je potřeba dát i na přílišnou iniciativu. „Problém může nastat například tehdy, když bez pokynu nadřízeného pojedete pro materiál do hobby marketu a cestou budete mít dopravní nehodu. I v takových případech může být uznání pracovního úrazu složitější,“ upozorňuje Vindicia.
Podle dat Českého statistického úřadu je dlouhodobě nejvíce pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu. Jejich počet ale postupně klesá. K tomu přispívají přísnější bezpečnostní pravidla i modernější technologie. Právě bezpečnostní prvky jsou ale jedním z důvodů, proč jsou současné průmyslové stroje dražší než dříve.
Další tipy pro odškodnění najdete na našem blogu :-)
Chcete bezplatnou radu? Kontaktujte nás!
Naši odborníci vám nezávazně poradí.
Vindicia
www.odskodnime.cz
Telefon: +420 605 921 823
Mail: [email protected]