Odškodnit dokážeme i bolavou duši

Když se mluví o odškodnění po nehodě nebo vážném úrazu, většina lidí si představí hlavně zlomeniny, operace, jizvy nebo rehabilitaci. Jenže tím dopady nekončí. Úraz se člověku často nepodepíše jen na těle, ale i na psychice.

Úzkosti, nespavost, panické ataky, deprese, strach z návratu za volant nebo flashbacky po nehodě nejsou něco, co by měl člověk jen přetrpět. Mohou zásadně ovlivnit běžný život, práci, vztahy i schopnost fungovat tak jako dřív. V těžkých případech, například u posttraumatické stresové poruchy, mohou být následky tak vážné, že člověk skončí i v invalidním důchodu. Tomu pak může odpovídat také výše odškodnění.

V českém právu psychické potíže po úrazu spadají pod nemajetkovou újmu. Nejde tedy o škodu na věci nebo majetku, ale o zásah do zdraví, psychické stability a celkové kvality života člověka.

„Jsou tu tři základní skupiny problémů. Diagnostikované poruchy, kam patří třeba posttraumatická stresová porucha, deprese, úzkostné poruchy nebo panické ataky. Poté rozeznáváme subklinické potíže, které zahrnují dlouhodobou úzkost, poruchy spánku, flashbacky, zhoršení kvality života. A jsou tu i zásahy do osobnostních práv, které se projevují jako ztráta radosti ze života, sociální izolace. Vždy je posuzován jak konkrétní typ potíží, které trápí poškozeného, tak i jejich intenzita. Podle toho je případně určeno odškodnění,“ vysvětluje Tomáš Beck, náš expert na kompenzace.

Jak se u odškodňování psychických potíží postupuje?

Aby vznikl nárok na odškodnění, musí mít psychické potíže jasnou souvislost s konkrétní událostí, kterou někdo zavinil protiprávním jednáním. Typicky může jít o nezaviněnou dopravní nehodu, pracovní úraz, chybu lékaře nebo násilný trestný čin.

Nejprve se posuzuje, zda po události skutečně vznikly psychické potíže. Poté je třeba prokázat příčinnou souvislost mezi událostí a duševními problémy. A nakonec se hodnotí jejich závažnost. U lehčích psychických potíží lze očekávat desítky tisíc korun. Pokud jsou obtíže vážnější, dlouhodobé a vyžadují léčbu, může jít už o stovky tisíc. A v případech, kdy psychické následky člověku zásadně převrátí život, například mu znemožní pracovat, se částky mohou dostat i do milionů.

Vindicia řešila například případ autonehody, která zasáhla celou rodinu. Vážně se při ní zranili oba rodiče i syn. Otec zůstal po bouračce několik měsíců v umělém spánku. Lékařům se ho nakonec podařilo zachránit, ale po probuzení přišel obrovský psychický šok. Následovala tak silná posttraumatická stresová porucha, že mu byl přiznán invalidní důchod. Odborný posudek stanovil odškodnění za psychickou újmu na více než dva miliony korun, z toho 1,5 milionu korun už pojišťovna vyplatila.

Je dobré vědět i to, že zatímco nároky vůči viníkovi nebo jeho pojišťovně mohou psychickou újmu zahrnovat, soukromé životní nebo úrazové pojištění mívá psychické potíže často ve výlukách.

Metodika je zásadní

Velkou roli hraje také metodika, podle které se odškodnění počítá. Kompenzace po úrazu se neskládá jen z bolestného, ale může zahrnovat i ošetřovné, ztrátu na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Právě v rámci ztížení společenského uplatnění se často řeší i psychická újma.

V praxi existuje více přístupů. U pracovních úrazů se nejčastěji postupuje podle zákoníku práce a příslušného nařízení vlády. U dopravních nehod se používá Metodika Nejvyššího soudu. A rozdíl mezi nimi může být pro poškozeného zásadní.

„A právě mezi nimi je zásadní rozdíl. Metodika Nejvyššího soudu totiž výrazně více zohledňuje právě nehmotné trvalé potíže – tedy nejen zlomené kosti, ale i dopady na psychiku. I z tohoto důvodu se občas lidem, kteří bourají při výkonu zaměstnání, vyplatí odškodňovat úraz jako dopravní nehodu, nikoliv jako pracovní úraz,“ upozorňuje Beck.

Zákon pamatuje také na bolest blízkých. Ztráta milovaného člověka je obrovské trauma a u některých lidí se může propsat do života na velmi dlouhou dobu. Občanský zákoník proto počítá i s duševními útrapami při usmrcení osoby blízké.

V praxi se ale rozlišuje mezi přirozeným truchlením a újmou, která už přesahuje běžnou reakci na ztrátu. Důležitá je hlavně intenzita, délka a konkrétní dopady na každodenní život. Lépe se vše dokládá, pokud člověk podstupuje léčbu nebo dokáže popsat, jak ztráta zasáhla jeho schopnost pracovat, starat se o rodinu nebo udržovat sociální život.

U těchto případů se běžně uznávají částky kolem 30 až 50 tisíc korun. Pokud má být nárok vyšší, je obvykle potřeba opřít ho o znalecké posudky a konkrétní důkazy.

Zohledňuje se utrpení pozůstalých

Odškodnění se navíc nemusí týkat jen situace, kdy blízký člověk zemře. Zákon počítá i s případy, kdy člověk fyzicky přežije, ale jeho stav je natolik závažný, že rodina fakticky prožívá ztrátu. Typickým příkladem je vigilní kóma. Nárok pak nemusejí mít jen nejbližší příbuzní, ale všichni, kdo dokážou prokázat skutečně blízký vztah s poškozeným.

Psychická újma po úrazu tedy rozhodně není něco, co by bylo dobré smést ze stolu. Pokud nehoda, útok nebo jiná protiprávní událost zasáhne člověku do duševního zdraví a běžného fungování, může mít nárok na odškodnění. Klíčové je potíže řešit, odborně je doložit a správně zvolit postup, podle kterého se bude nárok uplatňovat.

Další tipy pro odškodnění najdete na našem blogu :-)

Chcete bezplatnou radu? Kontaktujte nás!

Naši odborníci vám nezávazně poradí.

Vindicia

www.odskodnime.cz

Telefon: +420 605 921 823

Mail: [email protected]