605 921 823
Jsme s Vámi i na FacebookuZačátek každého roku tradičně patří ohlédnutí za bezpečností na českých silnicích. Policie České republiky totiž zveřejňuje kompletní statistiky nehodovosti za uplynulých dvanáct měsíců – a letos mají řidiči důvod k mírnému optimismu.
V roce 2025 policisté řešili něco málo přes 85 tisíc dopravních nehod. Oproti roku 2024 jde o výrazný pokles, konkrétně o 7,3 %. Ještě důležitější je ale vývoj v té nejsmutnější statistice – počtu obětí dopravních nehod. Na českých silnicích loni zahynulo 421 lidí, což je o 17 méně než v předchozím roce.
Ne všechny údaje jsou však pozitivní. Policie zaznamenala nárůst počtu těžce zraněných osob, kterých bylo meziročně o 38 více. Zvýšil se také počet lehce zraněných, a to o více než tisíc lidí.
Přesto lze rok 2025 hodnotit jako jeden z nejbezpečnějších v historii. Počet obětí na silnicích byl totiž nejnižší od roku 1961, tedy od doby, kdy se tyto statistiky systematicky sledují. A to je fakt, který stojí za pozornost – i za zamyšlení, co všechno k tomuto vývoji přispělo a jak v něm pokračovat dál.
Jak se vedly jednotlivé měsíce? Možná budete překvapeni
Policie České republiky zveřejňuje statistiky dopravních nehod nejen v ročním souhrnu, ale rozděluje je také podle jednotlivých měsíců. A právě tady se objevují čísla, která mohou leckterého řidiče zaskočit.
Pokud byste čekali, že nejvíce nehod se stává v zimě, kdy silnice pokrývá sníh a led a méně zkušení řidiči mají problémy s ovládáním vozidel, mýlili byste se. Opak je totiž pravdou. Například únor 2025 byl měsícem s vůbec nejnižším počtem dopravních nehod. Také leden a prosinec zůstaly pod hranicí sedmi tisíc nehod, což je ve srovnání s jinými částmi roku velmi příznivé číslo.
Naopak mezi nejrizikovější období patřily letní a podzimní měsíce. V červnu se stalo 7 735 nehod, v srpnu 7 633 a vůbec nejhorším měsícem bylo září, kdy policisté řešili 7 784 dopravních nehod.
Co z toho vyplývá? Právě v teplejších měsících bychom měli být za volantem mimořádně obezřetní. Do provozu se ve větší míře zapojují cyklisté, motorkáři i děti, které se pohybují v okolí silnic. Zvláště motocyklisté patří k nejzranitelnějším účastníkům provozu – i drobný kontakt s autem pro ně může znamenat vážné zranění nebo tragické následky.
To potvrzují i statistiky usmrcených osob. Nejvíce obětí si vyžádalo září, kdy na silnicích zahynulo 57 lidí, následované srpnem s 53 oběťmi. Na opačném konci této smutné statistiky stojí březen, kdy přišlo o život „pouze“ 19 osob.
Pokud vás zajímá, jak nehody vycházely z pohledu jednotlivých dní v týdnu, i tady statistiky přinášejí jasná čísla. Nejrizikovějším dnem byl pátek, kdy se stalo celkem 14 270 dopravních nehod. Na opačném konci žebříčku stojí neděle, která vychází relativně nejlépe – policie v tento den řešila jen něco málo přes 9 000 nehod.
Kdo nehody zavinil?
Z dat je zároveň patrné, kdo nese hlavní odpovědnost. Drtivou většinu všech kolizí zavinili řidiči motorových vozidel – konkrétně šlo o 77 249 nehod. Chodci stáli za 890 případy a technický stav vozidla byl jako příčina označen u 141 nehod. Zapomínat ale nelze ani na zvěř. Přestože oproti roku 2024 došlo k výraznému poklesu, zvířata stále zavinila více než 2 800 srážek.
A jaké jsou hlavní příčiny dopravních nehod? Zdaleka nejčastěji figuruje nesprávný způsob jízdy, který stál za zhruba 54 000 nehodami. S výrazným odstupem následují nedání přednosti v jízdě, nepřiměřená rychlost nebo nesprávné předjíždění.
Pod pojmem „nesprávný způsob jízdy“ se přitom skrývá celá řada problémů. Nejčastěji šlo o nepozornost řidiče – tedy situace, kdy se plně nevěnoval řízení. Ať už kvůli mobilnímu telefonu, dětem na zadních sedadlech, nebo jiné činnosti, která odváděla jeho pozornost. Právě tento faktor stál za více než 17 000 nehodami. Často se objevovalo také nesprávné otáčení či couvání a nezanedbatelnou roli sehrálo i nepřizpůsobení rychlosti technickému stavu vozovky.
Zajímavé je, že až na desátém místě – a tedy mezi méně častými příčinami ve výčtu – se objevuje bezohledná, agresivní a neohleduplná jízda. I ta si ale v roce 2025 vyžádala téměř 3 000 dopravních nehod.
A jak si vedly kraje?
Poslední statistikou, na kterou se zaměříme, je rozdělení dopravních nehod podle jednotlivých krajů. I tady je ale nutné připomenout, že z těchto čísel nelze jednoduše soudit, zda jsou v daném regionu řidiči lepší či horší. Kraje se mezi sebou výrazně liší nejen počtem obyvatel a držitelů řidičských průkazů, ale také intenzitou dopravy. Zásadní roli hraje i to, zda jimi procházejí frekventované dopravní tahy, nebo zda se nacházejí spíše na periferii republiky.
Nepřekvapí proto, že nejméně nehod bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji. Ten je nejmenším krajem v České republice a leží na jejím okraji. Policie zde v roce 2025 evidovala celkem 2 365 dopravních nehod.
Na opačném konci pomyslného žebříčku stojí Středočeský kraj s bezmála 14 tisíci nehodami. Důvody jsou zřejmé. Stačí si vybavit každodenní ranní a odpolední provoz před Prahou – přeplněné silnice, nervózní řidiče, okresní komunikace zatížené dojíždějícími za prací, na schůzky nebo na úřady. Významnou roli hraje také hustá síť dálnic, které z Prahy vycházejí a do hlavního města se opět sbíhají.
Ani samotná Praha si nevede nijak slavně. V hlavním městě se stalo přibližně 11 tisíc dopravních nehod. Pozitivní zprávou však je relativně nízký počet obětí na životech – zahynulo zde 15 lidí. Lze tedy předpokládat, že značná část těchto nehod byly spíše městské kolize, křižovatkové srážky a takzvané „ťukance“, které sice znamenají finanční škody, ale ne tak tragické následky.
Počtem nehod se Středočeskému kraji a Praze přiblížil také Moravskoslezský a Ústecký kraj, tedy regiony s hustou dopravou a výrazným průmyslovým zatížením.
Na závěr nezbývá než popřát všem řidičům v roce 2026 co nejvíce šťastných kilometrů — a ideálně takových, při kterých se do statistik Policie České republiky vůbec nezapíšete.
Další tipy pro odškodnění najdete na našem blogu :-)
Chcete bezplatnou radu? Kontaktujte nás!
Naši odborníci vám nezávazně poradí.
www.odskodnime.cz
Telefon: +420 605 921 823
Mail: [email protected]