Pracovní úrazy poprvé od covidu pod 22 tisíci případy za pololetí. Jak na odškodnění?

Podle dat Českého statistického úřadu došlo v prvním pololetí k 21 852 případům pracovních úrazů. Jde o nejpozitivnější číslo od covidového období, kdy ovšem firmy omezovaly svůj provoz. Letos klesl i počet nejtěžších úrazů, které si vyžádaly delší než 5denní hospitalizaci. Naopak více lidí při výkonu práce přišlo o život. My ve Vindicia připomínáme, že mají zranění, případně pozůstalí právo na odškodnění. A to i v případě, že k úrazu došlo na home office.

V roce 2020 situaci na trhu práce výrazně ovlivnil covid – část provozů musela úplně zastavit, jiné firmy umožnily svým zaměstnancům práci z domova. To se samozřejmě propsalo i na celkovém počtu úrazů, kterých bylo v prvním pololetí hlášeno jen 20 483. Jakmile se lidé vrátili na pracoviště, úrazy se zvedly na obvyklý počet, který se pohybuje mezi 23 a 24 tisíci případů. „Letošní pololetí, kdy bylo hlášeno jen 21 852 úrazů, z toho 21 105 s pracovní neschopností delší než tři dny, je tak velmi pozitivní. Během prvních 6 měsíců se nám hlásily hlavně případy zlomenin končetin po pádech, řezné rány a amputace prstů,“ říká Tomáš Beck, náš expert na odškodnění.

Ubylo nejtěžších úrazů, které si vyžádaly několikadenní pobyt v nemocnici. Zůstaly i pod průměrem počítaným na pololetí od roku 2015 – ten činí 493 případů. V uplynulém pololetí jich firmy a zaměstnanci hlásili jen 376. Pesimističtější čísla hlásí jen nejsmutnější kategorie – úmrtí při výkonu zaměstnání. Zemřelo 46 lidí, to je nejvíce od pololetí 2020, kdy zahynulo 47 pracovníků. Zranění, ale i pozůstalí mají nárok na kompenzaci, která se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády 276/2015. Každý úraz je ohodnocen body na základě závažnosti – čím více bodů, tím vyšší odškodnění. Hodnota bodu odráží hodnotu průměrné mzdy, aktuálně činí 494 korun.

Důležitá je spolupráce firmy, ty ale často jdou proti zaměstnanci

Jakmile dojde k pracovnímu úrazu, mají firmy i zaměstnanci jasně dané povinnosti. Pracovník musí případ nahlásit, firma ho zapsat a oznámit pojišťovně, u které jsou všichni zaměstnavatelé ze zákona pojištěni. Té jsou pak předávány i lékařské zprávy a další dokumentace.

A to je právě fáze, kterou často komplikuje buď neochota firem, nebo víra obou stran v různé mýty a nesmysly, které v dosažení odškodnění brání.

„Setkáváme se s různými přístupy firem. Některé dělají vše pro to, aby pro své kolegy pomohly vymoci maximální možné spravedlivé kompenzace. Jiné jsou vlažné a jejich přístup ryze formální. A bohužel asi v polovině případů řešíme to, že firma hází celému procesu klacky pod nohy a snaží se tvrdit, že si pracovník za úraz mohl sám, protože porušil pravidla, nebo úmyslně zanedbal bezpečnost. Hlavních důvodů je pět: společnost se snaží ze situace vyvinit, protože si nechce poškodit pověst, vedení firmy si myslí, že odškodnění navzdory povinnému pojištění platí ze svého, nebo se jim dokonce nelíbí, že by měl obyčejný zaměstnanec získat tak vysokou částku,“ popisuje Beck. A i zde hrají roli už zmíněné mýty: firmy se také bojí, že jim v případě vysokého odškodnění zdraží povinné pojištění, popřípadě mají strach z finančního postihu za nedodržení pravidel bezpečnosti práce.

Ochota se pracovníkovi nevyplatila, o odškodnění se musel poprat

Se zaměstnavatelem musel bojovat i klient Vindicia, který pracoval na dráze na Olomoucku. Byl unavený a po směně, přesto ho společnost povolala, aby se do práce vrátil a zkontroloval výhybky a koleje. Zaměstnanec argumentoval, že je vysílený, a právě se vrátil domů. Zaměstnavatel trval na svém s tím, že muže nemá kdo nahradit. Zaměstnanec se proto vrátil – jenže kvůli únavě ho při vykonávání uložené povinnosti srazil vlak. Muž naštěstí přežil se zlomeninami, které se zahojily. „Zaskočil nás ale přístup zaměstnavatele, který chtěl 100 % zavinění svalit právě na pracovníka, který by tak nedostal ani korunu. Naštěstí neuspěl a jen na bolestném muž získal 250 tisíc korun, u ztížení společenského uplatnění budeme chtít ještě několikanásobně více,“ uvádí Beck.

Úraz na home office? Šance na odškodnění tu pořád je

Ačkoliv se už většina zaměstnanců po uklidnění pandemie vrátila do provozu, části se práce z domova zalíbila a získala k ní i požehnání od nadřízených. „Jenže tím vzrostl počet úrazů, které jsou v pomyslné šedé zóně. Pokud si jde člověk v kanceláři udělat kávu a uklouzne na mokré podlaze, jeho zlomená noha je samozřejmě pracovní úraz. Jenže jak posuzovat, když se to samé stane v domácím prostředí? Přesto ale zaměstnavatelé i pojišťovny řadu úrazů uznaly, klíčové bylo prokázat, že opravdu vznikly v souvislosti s prací. Odškodnění získal například muž, který při konferenčním videohovoru gestikuloval tak vehementně, že prorazil sklo blízké skříně a poranil si šlachy, nebo zaměstnanec, který si polámal končetiny, když spěchal k počítači na domluvenou online schůzku,“ shrnuje Beck. Model pro prokázání nároku na odškodnění zůstává stejný – prokázat, že úraz vznikl v rámci práce, nikoliv v okamžiku, kdy si člověk vařil oběd.

Chcete vědět více? O správném postupu po pracovním úrazu si přečtěte v našem starším blogu.

Další tipy pro odškodnění najdete na našem blogu :-)

Chcete bezplatnou radu? Kontaktujte nás!

Naši odborníci vám nezávazně poradí.

Vindicia

www.odskodnime.cz

Telefon: +420 605 921 823

Mail: [email protected]